Pár otázek dostal i Marcel a pokud si chcete přečíst kdy poprvé Marcel držel v ruce basu nebo jeho dřívější kapely, kliknětě na pokračování
1. Takže obligátní otázka, kdy jsi začal hrát na basu a proč právě basa?
M: Asi jako většina basáků jsme začínal na kytaru se šesti struna. To mě bylo asi 15.
S kámošem jsme se snažili dát dohromady nějakou kapelu, ale pořád jsme nemohli sehnat lidi,
takže se jednalo spíš o takový náš garážový punkový projekt, který trval asi dva roky.
Pak jsem jednou zašel na zkoušku kámošů, kteří se jmenovali Argon a právě vyhodili basáka.
Takže mě ten flek nabídli. A protože jsem chtěl hrát, tak jsem koupil příšernou basu za 500,- Kč
a začal trápit čtyři struny.
2. Jak jsi se dostal právě k metalu?
M: Za to jsem vděčný hlavně staršímu kamarádovi Petrovi "Pedrovi" Třebeškovi.
Ten mě pouštěl už asi od mých devíti let kapely jako Slade, Nazareth, Queen, Kiss,
Black Sabbath a další. Takže na začátek to byl spíš hardrock. On metal totiž vlastně
teprve začínal. No a pak se k nám dostali Iron Maiden, Judas Priest, to byla naprostá bomba.
A na gymplu jsem se pak dostal ke Slayer, Anthrax, Metallice, Megadeath, Destruction, Kreator.
3. Jaké posloucháš kapely v současnosti?
M: To spektrum je opravdu hodně široký. Nejsem zaměřenej výhradně na jednu odnož metalu.
Takže poslouchám Slayer, Trivium, Death, Amon Amarth, Within Temptation, Dark Tranquillity,
Carcass, Ablaze My Sorrow, SOAD a spoustu dalších. Ale taky si poslechnu třeba Dead Can Dance
nebo Cocteau Twins. Mimochodem koncerty těchhle dvou nemetalových kapel byly jedním z mých největších
hudebních zážitků.
4. Otázka, která asi bude zajímat většinu fanoušků Samhain. Jak jsi se do kapely dostal?
M: Vloni v červenci jsem mluvil s Jirkou Vrbou starším, se kterým se znám už od mala,
a vyprávěl mně o Samhain, kde působí jeho kluci. Předtím jsem o Samhain slyšel jen jednou, když hráli
na Pace na slavnostech, ale jinak jsem je neznal. Taky vlastně teprve začínali koncertovat.
No a pak mě Jirka starší volal v říjnu, že kluci řeší basu a zpěv. A že bych tu basu jako měl vzít.
Říkal jsem si, že se asi zbláznil, protože tou dobou jsem už hrozně dlouho nikde nehrál. Přesně
to bylo asi třináct let!!! Takže jsem to považoval za blbost. Ale druhý den mně volal znovu,
že má pro mě demo CD.
Tak jsem si ho pustil a musím říct, že mě bylo hned jasný, že tady nejde o nějakou klukovskou naivitu, ale
že kluci v sobě mají opravdu velkej potenciál. Což se mi potvrzuje při každý zkoušce
a koncertu. Pak jsem se asi deset dní rozhodoval a vzal to.
5. Říkal jsi, že jsi třináct let nehrál. Co tedy bylo před Samhain?
M: Jak jsem už říkal, na podzim v ´86 jsem začal v Argon. Hráli jsme pár vlastních věcí,
něco převzatýho. Pak jsme usoudili, že Argon je málo drsnej název a tak jsme
se přejmenovali na Tormentor. Hráli jsme totiž asi tři převzatý skladby s tímhle názvem.
Naším vrcholem v téměř původní sestavě byla účast na kultovní Death Metal Session II v Praze,
kam nás pozval Vlasta Henych z Torr a kde o sobě dali poprvé řádně vědět taky Root.
Pak jsme se ovšem rozdělili. Já společně s jedním kytaristou jsme pokračovali v Tormentor.
Sehnali jsme bubeníka a celkem slušně jsme to rozjeli. Objeli jsme spoustu klubů a fesťáků po celý republice,
hráli se špičkovejma kapelama jako Root, Kryptor, SAX, Torthary, Terminator, DAI, kultovními Master's Hammer,
kterým se mimochodem na Pace moc líbilo a urazili jsme tady několik sudů packýho piva a samozřejmě
jsme chystali vydání CD. Všechno vypadalo fakt parádně, měli jsme podepsanou smlouvu, samozřejmě pro
nás docela nevýhodnou. Jenže pak začaly problémy s firmou, která to CD měla vydat.
Pořád oddalovali termíny natáčení a hledali nějaké výmluvy. Dostavila se značná frustrace
a nakonec došlo k výměnám za bicíma a kapela šla pomalu do prdele. K tomu se do toho
ještě zamíchala konzumace jistejch sraček u některejch členů a bylo hotovo.
A to bylo někdy tak v 94. Od tý doby jsem basu občas jen oprášil.
6. Jak to funguje v kapele, kde je mezi tebou a ostatními takový velký věkový rozdíl?
M: No z mýho pohledu myslím, že docela dobře. Máme společný cíle, muzika nás baví a to je podstatný.
Ale je pravda, že jsem se toho docela bál. Ale protože celá banda, včetně týmu lidí okolo je perfektní,
tak je to fakt v pohodě. Ale k tomu by se museli vyjádřit i ostatní. A když jsem tady zmiňoval
kultovní Root, tak Jirka Valter alias Big Boss měl vždycky v kapele lidi o dvacet i víc let
mladší a jak jim to šlapalo a šlape. Je jasný, že každej máme svůj okruh kámošů a zájmů
a že ode mě asi už nikdo nemůže čekat, že třeba pojedu z hospody domů v konterjneru.
To už mám všechno za sebou, ale jinak si klidně můžeme zajít na pivo a pokecat.
Takže v tom fakt nevidím problém.
7. Co děláš, když zrovna neděláš muziku?
M: Hrozně rád se projedu na horským kole, protože to je dokonalá relaxace. Zvlášť
tady u nás, kde jsou ideální bikové terény. V zimě mám rád běžky, protože jsou
tomu kolu trochu podobný. A obě tyhle činnosti se dají proložit návštěvou příjemný
hospůdky. Nějaký čas trávím u kompu, ale to se snažím nepřehánět,
protože toho mám v práci dost. Pustím si nějaký to DVD a hrozně rád bych se zase
vrátil ke knihám. Poslední dobou nečtu a to mě mrzí.
8. Jak vidíš budoucnost Samhain?
Jak jsem už řekl, v kapele je obrovský potenciál. Teď je potřeba pracovat na
novým CD a dostat z toho maximum. Nic neuspěchat a nepodcenit a dotáhnout to do
co nejlepšího výsledku. Konkurence je veliká.
A pak samozřejmě hrát co nejvíc živě a pokud možno se špičkovejma kapelama a s kvalitním
zvukem, to je taky hrozně důležitý. Nechci, aby to znělo nějak nafoukaně, ale není to jen můj názor.
Myslím, že Samhain letos udělal velkej kus práce a dokázal se propracovat na naší
scéně o slušnej kus výš. Už to rozhodně není kapela, která musí hrát někde v koutě a bejt
vděčná, že ji vůbec někdo někde nechá zahrát.
9. Chtěl bys ještě něco říct na závěr?
Protože bude konec roku, tak každýmu přeju samozřejmě zdraví, ať se všechno daří,
a samozřejmě bych rád poděkoval týmu kolem kapely, protože bez nich by to prostě
vůbec nešlo.
Musím taky říct, jak jsem hrozně rád, že jsem dostal šanci v Samhain hrát, protože jsem už
vůbec nedoufal, že podobnou skvělou atmosféru ještě někdy zažiju.
Obrovský díky patří taky všem, kteří nás poslouchají a jezdí na naše koncerty a že to někteří mají
někdy ale hodně daleko. No a těším se na další parádní akce.