(By Lukáš Fára, 2009)
In the dim times in this feeling.
When our world is still fallen asleep.
Through the pain and through the healing.
There´ll be only what you want to see.
All around signs of the fear.
For your unvalued life and your soul.
All around that I desire.
Nothing’s like that it seems to be.
All of you live the same life.
See the world with the pride , in bow .
Get know music, luck and love.
For that joy while pay hard, follow.
All around signs of the fear.
Missed all chances to , get a breath .
All will be as I’ll desire.
Unknown thrust you down to the knees.
I lived in secret lies.
Now i know my identity.
In appaling lies.
Out of fantazies.
Wake up, open your eyes.
Try to look back, try to explore your mind.
They say: ,,Hope never dies.“
You live the last day of mankind.
All around signs of the fear.
From remains will rise: „Land of Dreams.“
Out of time, far from the ire.
There’s not enough time to believe.
I lived in secret lies.
Now i know my identity.
In appaling lies.
Out of fantazies.
I lived in secret lies.
Now i know my identity.
But inside me dies-
Part of my destiny.
(Part of Destiny)
V temných časech skrz ten pocit.
Když náš svět stále spí.
Skrze bolest a uzdravení,
zbude jen to, co vidět chceš.
Všude kolem známky strachu.
O tvůj bezvýznamný život , tvoji duši.
Všude kolem, co si přeji.
Nic není jak se zdá.
Všichni žijete stejný život:
Vidět svět s pýchou a v pokloně.
Poznat hudbu , štěstí a lásku.
A za tu šťastnou chvíli vzápětí tvrdě zaplatit.
Všude kolem známky strachu.
Zmeškány všechny šance k nádechu.
Vše bude, jak si přát budu.
Nepoznané vás srazí na kolena.
Žil jsem v tajných lžích.
Teď už znám svoji identitu.
Ve strašlivých lžích.
Mimo fantazii.
Vzbuď se, otevři oči.
Zkus se ohlédnout, zamyslet se.
Říkají: ,,Naděje nikdy neumírá.“
Prožíváš poslední den lidstva.
Všude kolem známky strachu.
Z pozůstatků povstane Země snů.
Mimo čas, daleko od zloby.
Nezbývá čas uvěřit.
Žil jsem v tajných lžích.
Teď už znám svoji identitu.
Ve strašlivých lžích.
Mimo fantazii.
Žil jsem v tajných lžích.
Teď už znám svoji identitu
Ale uvnitř mne umírá
Část mého osudu.
________________________________________
(By Lukáš Fára, 2009)
Long time ago, human tears fell
on the ground of our sires.
Long time ago, long time,
It could be now, tomorrow.
Just…
One minute can last forever.
Hour can be while.
Light year may be near, no never.
One step can be mile.
No time ago, our tears fell
on the ground of our child.
No time ago, no time,
realized that our tears are not mine.
Just…
Lineage, last page.
Fall of my age nevermind.
Lineage!
One minute can last forever.
Hour can be while.
Light year may be near, no never.
One step can be mile.
One blood, the same straight line.
One kind, the same coat of arms.
Cycle of life starts,you come alone,
to grant orders which cannot be done.
For the law to your lifetime,
another has gone…
The round of life has begun.
(Lineage)
Před dávnými časy,
lidské slzy dopadly na zem
našich předků.
Před dávnými časy…
Mohlo by to být dnes…zítra…
Vždyť… .
Minuta může trvat věčnost
Hodina může být chvilkou.
Světelný rok může být blízko,
Pouhý krok míli…
Nedávno,
naše slzy dopadly na zem
našich potomků.
Vždyť..
Minuta může trvat věčnost
Hodina může být chvilkou.
Světelný rok může být blízko,
Pouhý krok mílí…
Rodokmen, poslední strana.
Zánik mého času nepoznamená…
Rodokmen!
Minuta může trvat věčnost
Hodina může být chvilkou.
Světelný rok může být blízko,
Pouhý krok mílí…
Jedna krev, jedna přímá linie.
Jeden rod, jeden erb.
Cyklus života začíná, přicházíš sám
splnit úděl, jenž nemůže být vykonán.
Pro tvé právo na život,
jiný umírá…
Koloběh života započal.
________________________________________
(By Lukáš Fára, 2009)
The seal so far away,
as I know-
-ledge to be a salve of a legend, dark.
,,You won’t be last.
Bring me back, a scroll and dust.
Only I know, how to read.“
Only I know….
To lead significant qest.
White nights without a rest.
Daytimes, falling snow,wind blow,crystal sky.
Tonight all hope slowly dies.
Go,where ground is cold,
Strangeman told me.
Where the tree is old and every touch freeze.
Called: ,,Land of Dreams“
Icy breeze,graves with signs: ,,Rest in peace“
here at least.
Only I Know…
To lead significant qest.
White nights without a rest.
Daytimes, falling snow,wind blow,crystal sky.
Tonight all hope slowly dies.
(Only I Know)
Svitek tak daleko,
jak jen vím –
Být otrokem
temné legendy.
Nebudeš poslední.
Přines mi svitek a popel.
Jenom já vím,
jak v něm číst.
Jenom Já vím..
Jak, vést důležitou výpravu.
Bezesné noci bez odpočinku.
A za dne…
padá sníh, vítr vane, křišťálová obloha..
Dnes večer všechna naděje
…již pomalu umírá…
„Jdi tam, kde zem je chladná“,
podivný muž řekl mi.
Kde starý strom stojí
A každý dotek ..mrazí…
Zvána: „Země Snů“
Ledový vánek, hrobky s nápisy:
„Odpočívej v pokoji.“
zde to nejmenší…
Jenom Já vím..
Jak, vést důležitou výpravu.
Bezesné noci bez odpočinku.
A za dne…
padá sníh, vítr vane, křišťálová obloha..
Dnes večer všechna naděje
…již pomalu umírá…
________________________________________
(By Lukáš Fára, 2009)
An artefact of forgotten times.
It’s rumoured that, it waits to arise.
„Thrust me, it’s pretty sad,
but you talk to a dead…“
Ark of Eternity,
once again took its time finally.
Ark of Eternity,
forever past retreive.
Ark of Eternity,
the guardians of nether world keep it here.
Ark of Eternity, forever lost.
I had a strange dream tonight.
A man with pale face once more told me the tale…
I had a strange dream tonight.
Could it be reality?...
Go now, free may be your path.
Exempt us, or reclaim the Ark.
Thrust me, it’s not esprit.
You could become one of the guards.
(The Ark of Eternity)
„Artefakt ... Zapomenutých časů…
Proslýchá se, že čeká, aby mohl znovu povstat…
Věř mi ... Je to vážně smutné,
ale mluvíš … s mrtvým.“
Archa věčnosti,
Konečně nastal znovu její čas
Archa věčnosti,
Navždy ztracena.
Archa věčnosti,
Strážci podsvětí ji tu přechovávají..
Archa věčnosti,
Navždy ztracena...
Měl jsem dnes podivný sen...
Muž s bledou tváří znovu pověděl mi ten příběh…
Měl jsem dnes podivný sen....
Může to být skutečností ?...
Běž, nechť je tvá cesta volná.
Osvoboď nás nebo získej Archu.
Věř mi, ale v tom nežertuji.
Zklameš-li, staneš se jedním ze strážců.
________________________________________
(By Lukáš Fára, 2009)
Sleeping breaks the cry.
Maybe you can understand.
Like a dream from the depth of my mind-
Every open eyes makes me blind.
No more falling deep and deep inside.
Give me strenght to break this power.
‘Break chains made of iron and pain.
‘Give me chance to see miracle.
‘See.Once more and never again.
Sleeping breaks the cry.
‘Stray for ages I can’t deny.
‘Like a blind man who cannot lie-
‘Surely now I know, I have died.
No more falling deep and deep inside.
I long for something another.
‘Clean my soul of every sin.
‘Be able to see each other-
‘Go and never come back again.
Ancient knowledge never dies, never dies
Message bring all of us.
Ancient knowledge will never die.
Message brings every each of us.
Give me strenght to break this power-
Give me chance to see miracle…
(Eclipse)
Spánek přerušuje pláč.
Možná ty to dokážeš pochopit.
Jako sen z hloubi mé mysli,
mě každé otevření očí oslepuje.
Už ne, dál padat stále hlouběji a hlouběji.
Dej mi sílu zlomit tu moc.
Zlomit okovy z železa a bolesti.
Dej mi šanci spatřit zázrak.
Ještě jednou a nikdy víc.
Spánek přerušuje pláč.
Bloudit na věky si nezasloužím.
Jako slepec, co nedokáže lhát,
teď už vím, že jsem skonal.
Už ne, dál padat stále hlouběji a hlouběji.
Toužím však po něčem jiném-
Zbavit svoji duši každého hříchu.
Ještě jednou je spatřit…
A už se nikdy nevrátit.
Prastaré vědění však neumírá, nikdy neumírá.
Poselství nese každý z nás.
Prastaré vědění nikdy nezemře.
Poselství nese jeden každý z nás.
Dej mi sílu zlomit tu moc.
Dej mi šanci spatřit zázrak…
________________________________________
* Stand in front of Ark.
Hard to believe my dreams are coming true. Nightmares.
Althrough, a part of the fears of mine belongs to you.
Hopeful, kind, blind, a crying one, lasts alive.
Antedeluvian, deny, you are more than I.
* More than a man, write I by my hand…
He’s not got the right of choice for ones who broke the rule.
He’s not God, but the lifes define thought-provoking due, He has to do.
The night have received the light divine to prove the same as I can do for you.
Might, that’ll never be so white, as equal to me, you..
Child mind, a dying one. You am I , Antedeluvian, deny, even you had to sacrifice.
* More than a man, write I by my hand…
I’m the arm, that finds your way to aim to either clue.
I’m the one defines what does the time hold for you and you.
(By Lukáš Fára, 2009)
You feel the same what I feel so. I can‘t force my heart to slow. Can you hear? We will be differ evermore.
If I would stay, If I would go, You will make myself to bow. Your silent voice whispers I’ve never known before.
Your silent voice whispers I’ve never known before.
I lived the life of a man for the second time. I ‘ve made the same mistake at this place once again.To be with you for one last while, Foreign.
Afterwards I’ve started to grow old, I feel ready to go. I don’t need all the good-byes, I want you to know.
Once after the moonrise we will be young again, You will see no more blind eyed, no losses to show. I’ll be not as I had been ever before.
Have you ever before seen what I saw now? I please, make me a wordless tonight. Hear what I’ve never told before.
I do not sell as I have bought. Future time sight I have caught. Can you see? Looking into the mirror, nothing more.
I lived the life of a man for another time. I ‘ve made the same mistake at this place once again.To be with you for one lifetime, Foreign.
Now, I’ve started to blow hard, I feel my heart is slow. I would meet all the good-times I owe you to show. Once after the moonrise we may be young again. You will hear all those white lies, oh, you’ll never know, I am not as I had been ever before.
(The Cave)
Cítíš to, co já. Nemůžu přinutit své srdce, aby zpomalilo svůj tep. Syšíš ? Budeme navždy rozdílní.
Kdybych stál i kdybych šel, přinutíš mě k pokloně. Tvůj tichý hlas mi šeptá, co jsem nikdy předtím nevěděl.
Tvůj tichý hlas mi šeptá, co jsem nikdy předtím nevěděl.
Prožil jsem podruhé život člověka a udělal jsem tu samou chybu na tomto místě znovu. Být v poslední chvíli s tebou, cizinko.
Později jsem začal stárnout, jsem připraven jít. Nepotřebuji všechna ta sbohem, jen chci abys věděla.
Jednou, až vyjde měsíc, budeme znovu mladí, a už tu nespatříš žádné zaslepené lidi, žádné prohry.
________________________________________
(By Lukáš Fára, 2009)
I did not come uninvited to this abandoned place.
You just haven’t set the time of the date.
The old see-through-blouse that covers your face.
Question of Why is your nickname, belief and your fate..
And reveals all the things, mysteries, I can reach.
Every each misery, I can beat, I can release…
Hold those answers for undying Question of Why, when you gear up to five-
Forever unanswered Question of Why, you don't wanna gear down.
You did not come, you’ve invaded the calm of my hidden place.
You don’t need to know how, it’s too late.
There’s no more time to live, you’ve lost your chance
to survive to get out of behind of the gate, near-hand standing.
That reveals all the things, mysteries, You could reach.
Every each misery, You could beat, You could release…
Hold those answers for undying question of Why, when you gear up to five-
Forever unanswered question of Why, you don't wanna gear down.
(The Revelation of The Question of Why)
Nepřišel jsem nepozván, na toto opuštěné místo
Jen jsi neurčila čas schůzky.
Stará průsvitná halenka skrývá tvou tvář.
Otázka Proč je tvá přezdívka, víra i osud..
…který odhaluje všechny zbylé věci, tajemství, kterých mohu dosáhnout.
Každé utrpení mohu porazit, osvobodit…
Zodpověz věčnou otázku Proč, když zařadíš za pět-
Navždy nezodpovězenou otázku Proč, už nechceš podřadit.
Nepřišel jsi, narušil jsi klid mého tajného místa.
Nepotřebuješ vědět jak, je příliš pozdě.
Už není čas žít, promarnil jsi svou šanci
přežít, dostat se ven zpoza brány…
..která odhaluje všechny zbylé věci, tajemství, kterých jsi mohl dosáhnout.
Každé utrpení, které jsi mohl porazit, osvobodit…
Zodpověz věčnou otázku Proč, když zařadíš za pět.
Navždy nezodpovězenou otázku Proč, už nechceš podřadit.
____________________________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________
Do míst, kde knihu musíš číst,
pročíst staré listy, pohár do dna vypít.
Je čas jít, na bájnou cestu do skal,
kde stěny začnou znít a jako rádce cestou projít.
Jako anděl a strážce,
nebo ďábel a zrádce.
Vyber srdcem mezi štěstím…
Nevidí sílu mou, schopnosti, víru a uznání
neprohráni je odměnou, mým srdcem a přáním.
Nevidí tu sílu mou, schopnosti, víru a uznání,
že to skončí, údernou, ránou do míst zesláblých.
Krásná tvář, co ti dává přesně znát,
bránu k mé moci s klíčem na 100x.
Krásná část, cesty těžší než se zdá,
značí bůh zlostí, že se blíží konečná.
Jako anděl a strážce,
nebo ďábel a zrádce.
Vyber srdcem mezi štěstím…
Stačí jít, správnou, cestou snů… dávnou…
Na okraji města, ve tmě a ze zla,
dozvím se tajemství, co dál posune mě dál.
S kápí postava, promlouvá ze skla,
říká mi přednosti, skutky a práva.
Touha stát se hrdinou,
před každým se jen pousmát,
znovu vstát, jít za jinou,
vydat se, a pomoct dalším z nás.
Dalším pomůžu, chyby mé napravím,
své skutky nahradím, vstanu vzhůru,
Postavím se čelem svým, k mému problému,
hrdinou už nebudu, to už teďka vím.
Touha stát se hrdinou,
před každým se jen pousmát,
znovu vstát, jít za jinou,
vydat se, a pomoct dalším z nás.
Toulám se po nocí, myšlenkama mezi hvězdami,
stále věřím, stále věřím,
Ocitám se v moci, rituálem, bez odpovědí,
stále věřím, stále věřím.
Touha stát se hrdinou,
před každým se jen pousmát,
znovu vstát, jít za jinou,
vydat se, a pomoct dalším z nás.
Touha stát se hrdinou,
před každým se jen pousmát,
znovu vstát, jít za jinou,
vydat se, a pomoct dalším z nás.
Taháš na loď sudy s prachem,
vyplout se má za týden.
Znovu říkáš kotvy zvednem,
na oceán za zlatem.
Hledám ostrov kde jsou palmy,
na mím plánku ve kříži.
Po pár týdnech s pánem moří,
však pevninu neshlížím.
Měsíční svit co odhalí tvář,
co za zrůdy proplouvá, pro duši mou.
Měsíční svit pro každého z nás,
jak paprsky slunce nad hladinou.
Z velký stěžně pirát hlásí,
země zhruba noc od nás.
Skály, písek a vrak s věcmi,
vyplavil nám oceán.
Podél pláže strmá cesta,
podle mapy před námi.
Velká truhla plná zlata,
za prokletí v měsící.
Víš strach ze smrti mám,
máš tu moc komu milost dáš.
Chtíč po svobodě vzdávám,
v duši tví, propasti teď mám.
Vzdáš, z vesnice jde kouř,
plamen má, barvu ničivou,
Pláč, sílu mi dodává,
chuť žít, v život nevzdávám
Pořád bije pořád snad
Krev je všude kdo má strach
Rána bolí , právě zas , utečte teď pravdu
O dům dál, JÁ JDU SÁM
Proč zachránil si nás,
právě teď odpovědi mám.
Dál se mou, v tváří tvář,
se ocitáš, v údolí snů
Pořád bije pořád snad
Krev je všude kdo má strach
Rána bolí , právě zas , uteč pravdě
O krok vzad , SÁM , JÁ JDU DÁL